Zrajícími plody voní, když pokoje se novými barvami mění. My můžeme zatím v tichu třeba hledat hříbky v mechu, sedáváme na dvorku a sháníme veverku. Kominíček tu poletuje, svá ptáčátka obletuje, mezi motýli je tu král, náš babička admirál.
Klientům pomáháme se zorientovat při malování jednotlivých pokojů. Společně pak vracíme dekorace na jídelnu a chodby a zdobíme si tak naše společné prostory.
Úsměvy přinášíme s kočičkou, která svým tepajícím srdíčkem přináší překvapení. Pokládáme ji na holé ruce a klient cítí srdíčko. Srdíčko, ztotožňující se s rytmem srdce. Poté představujeme tvar plyšáka, kterého přikládáme na hruď a přichází vnímání něčeho nového. Pocitu, zvuku, vibrace?? Pozorujeme uvolnění tváře, přivírající se oči, uvolnění, bezstarostné snění…
Provádíme muzikoterapii s africkými bubny. Zpěv, pravidelný rytmus ve společenství přátel. Ve stínu pofukuje větřík. Vzpomínáme a sdílíme příjemné posezení.
Házíme měšcem a zavádíme nové pravidlo. Kdo prohodí košík dírou má 50 bodů. Změna sklízí úspěch a vyhrávají i ti, kteří již delší dobu nedosáhli nejvyššího ohodnocení. Všichni odcházejí spokojeni se sladkou odměnou.
Soutěžíme v turnaji v Holandském billiardu, míčky zavěšujeme při Žebříkových hrách - máme rekord -klientka zavěšuje míček do dvou polatí a sklízí zasloužený obdiv.
Koordinaci levé a pravé ruky procvičujeme s prakem na pěnové míčky, které nemůžou ublížit. Vzpomínáme na dětství, na rozbitá okna a lumpárny, které jsme kdysi prováděli. Většina z nás se znovu učí „vystřelit“ míčkem. Na poprvé to nevyšlo, nevadí. Zasáhl jsem cíl, tak to zkusím ještě jednou – celý pokoj se směje. Střelec, kterému se do aktivity před chvíli ještě moc nechtělo najednou vůbec nehodlá odložit prak a za bujarého veselí trénuje své dovednosti.
Scházíme se při „opékání kabanosu“. Vůně čerstvé uzeniny vycházející z elektrického grilu láká k zastavení. Trochu hořčice, kousek chleba - výborná svačinka ladící chuťové buňky do dokonalé pozice. Zachmuřené odpoledne rozjasňujeme ochutnávkou té „nejsladší“ čokolády.
Připravujeme koláž do soutěže s tématem „Zahrada snů“. Vystřiháváme drobné tvary zeleného a krepového papíru různých odstínů, které nalepujeme na karton, jako podklad. Sušíme rostlinky, vytváříme dekorace, shromažďujeme květy různých materiálů i tvarů.
Pořádáme různorodé aktivity ve vnitřních i venkovních prostorách. Chodíme na vycházky. Za pomoci elektrického invalidního vozíku zdoláváme terénní překážky a imobilní uživatele seznamujeme s malebnou krajinou, kterou prochází naučná stezka Kladecko.
Zapojujeme se do chodu farnosti účastí na jejich aktivitách. Z povzdálí můžeme pozorovat zájem farníků, který projevují našim uživatelům. Pozornost projevující se přijetím, pozdravem s úsměvem a pomocí při úkonech, které jsou pro ně obtížné.
Čtením o historii se připravujeme na pouť ke sv. Liborovi v Jesenci, povídáme si o minulosti kostelního zvonu a ukazujeme návrhy nové zvonice. Přinášíme leták s víkendovým programem, informujeme o nadcházející akci.
K vděčným příjemcům přinášíme denní tisk, časopisy a knihy. Vaříme kávy a čaje na přání, podáváme tekutiny.
Individuálně přistupujeme ke všem uživatelům a snažíme se je vyslechnout, poskytnout jim prostor pro sdílení, jako prostředek pro naši pomoc.